Která slova používají děti a dospívající? A vyznáte se vlastně v jejich slangu? Mrkněte na náš slovníček.
Vyzkoušejte náš nový web věnovaný medialní výchově.
Statutární města Olomouc a Ostrava i letos podpořila naše vzdělávací a intervenční aktivity. Děkujeme!
Nenávistné příspěvky na internetu pramení z frustrace, strachu i neznalosti. V rozhovoru pro iDNES.cz to v reakci na aktuální případ prvňáků z Teplic uvedl vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (E-Bezpečí) Kamil Kopecký. Lidé se podle něj mylně domnívají, že svoboda slova je na webu bezbřehá.
V dnešním textu si představíme základní techniky, jak si pravdivost zpráv v prostředí internetu (především v prostředí sociálních sítí) ověřovat. Celý postup si vyzkoušíme na zprávě zaměřené na problematiku migrace, která se aktuálně šíří českými diskusními skupinami v prostředí sociální sítě Facebook. Zprávu jsme pracovně nazvali Uprchlíci v pražském metru. Co tvrdí zpráva?
V našem předcházejícím článku jsme se zaměřili na problematiku tzv. fake news (nepravdivých zpráv, dezinformací) v prostředí internetu. Seznámili jsme se se základními vlastnostmi těchto zpráv (neuvedený zdroj, využívání stereotypů, emoční náboj, využívání obrazových materiálů k navození emocí) a popsali si metody, jak jsou mezi uživateli šířeny. Dnes se naučíme základní techniky, jak si pravdivost zpráv v prostředí internetu (především v prostředí sociálních sítí) ověřovat.
Termínem fake news označujeme lživé a nepravdivé zprávy (hoaxy, dezinformace), někdy se termínem fake news označuje také samotná žurnalistika, která je založena právě na úmyslném šíření těchto nepravdivých informací prostřednictvím masmédií – v posledních letech především sociálních médií (sociálních sítí).
V prostředí sociálních sítí dochází ke sdílení a šíření velkého množství informací nejrůznější kvality – vedle informací, které jsou pravdivé, ověřené a pocházejí ze seriózních zdrojů, velmi často narazíme také na informace zcela nepravdivé, vymyšlené, manipulující, na tzv. fake news a hoaxy. A právě na tyto informace se zaměříme v našem dnešním textu.
V pátek 6. října 2017 proběhla dnes již tradiční celonárodní akce popularizující vědu s názvem Noc vědců. Až do půlnoci byly otevřeny brány univerzitních center a laboratoří, aby odhalovaly návštěvníkům tajuplný svět vědy. Otevřena byla také laboratoř Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, aby představila návštěvníkům svět moderních IT nástrojů a také je seznámila s problematikou internetové bezpečnosti.
V posledních letech se stále častěji setkáváme s formami útoků na učitele, které jsou na hranici opodstatněné či neopodstatněné kritiky a zároveň kybernetické agrese či přímo kyberšikany. V dnešním textu se zaměříme na tzv. hodnocení či známkování učitelů v online prostředí.
Od počátku letošního roku zachytila online poradna projektu E-Bezpečí více než dvě stovky případů spojených s rizikovým chováním v online prostředí. 96 pak tvořily případy ohlašované dětmi v nouzi.
Internet je pro děti primárním zdrojem informací o sexu, informace o sexu na něm vyhledává přes 42 % českých dětí. Vyplývá to z výzkumu Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru, který v letošním roce zrealizovalo Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého ve spolupráci se společností O2 Czech Republic. Do výzkumu se zapojilo 4878 dětí ve věku 7-17 let z celé České republiky.
Evropský policejní úřad Europol spustil v pondělí 19. června 2017 kampaň s názvem #SayNo! (#ŘEKNI NE!) varující před znepokojivým rychlým nárůstem počtu případů sexuálního nátlaku a vydírání dětí v online prostředí a upozorňuje zejména na nebezpečnost online komunikace. Páchání této trestné činnosti navíc stále není poškozenými oznamováno v dostatečné míře. Mnoho případů internetového zneužívání a vydírání dětí není mnohdy orgánům činným v trestním řízení oznámeno kvůli tomu, že se poškozené děti stydí za materiál, který poskytly pachateli, nebo si mnohdy ani neuvědomují, že se staly oběťmi trestného činu. Oběťmi jsou často malé děti i ve věku kolem sedmi let. Osobnostní a psychologický dopad na oběti takové trestné činnosti je markantní. Více na stránkách Policie ČR.